Parkoviště

By | 27. 6. 2015

Víte, jak to vypadá v červnu kolem poledne na Floridě? Okolo 100 Fahrenheita, což je tak 38°ve stínu, nikde nikdo, jen občas líně přijede auto a někdo z něj vystoupí.  Seděl jsem před obchodním domem Kohl´s nedaleko městečka Mt. Dora na lavičce. Na parkovišti stálo pár aut, horko k zalknutí a čekal, až Markéta nakoupí. U Kohl´se dobře nakupuje, i když místní říkají, že ne, Markéta si Kohl’s oblíbila. Vybavila se mi situace, když jsem před 25 lety takhle seděl v Austinu v Texasu a rozhodoval se, jestli se mám vrátit do Čech.

Ve Státech jsem byl akorát rok. Domů jsem moc nepospíchal. V Čechách probíhal mejdan na oslavu svobody a rodil se kapitalismus. Tady v Texasu jsem si pronajímal apartment a v něm na mě čekala Rita.

Rita byla jednadvacetileté kreolka z Caracasu z Venezuely a jako všechny Latinoameričanky vášnivá a rodinně založená. Rita neuměla anglicky, neměla peníze ani pracovní povolení. Bydlela u bratra, a když se se švagrovou nepohodla, než si něco najde, požádala mě, jestli by nemohla zůstat u mě. Holka to má bez rodiny nebo chlapa v Americe těžké a tak Rita dělala všechno proto, aby vlítla do jiného stavu. Posledně jsem přišel domů a stěny pokoje byly polepené vzkazy jako Mi querido, te quiero, mi cariňo, a tak podobně. Celý pokoj, všechny stěny. To mě vyděsilo. Měl jsem svých starostí sám se sebou na to, abych převzal odpovědnost za ni, za děti, tady, v Americe, bez peněz…a taky se mi stýskalo. Doma se toho tolik tehdy dělo….

Tak jsem se tehdy na tom parkovišti rozhodl.

„Adiós chica y buena suerte,“ sbohem Austine a hodně štěstí mi pequeňa Rita.

Do New Yorku jsem pak přes Dallas a pak dál přes Arkansas, Tennessee, Virginii a Philadelphii až do Velkého Jablka jel Greyhoundem tři dny.

Tehdy to prázdné parkoviště jsem viděl jako situaci, až se vrátím do Čech. Jako svou budoucnost. Teď si říkám, o co vlastně tedy těch dvacet pět let šlo? O to založit rodinu, postarat se o ni, o to udělat něco co bude mít smysl,…..

A co by se stalo, kdybych tady zůstal?

Markéta se vrátila z nákupu, šťastná kolik slev na co všechno dostala. Sedli jsme si do rozpáleného auta. Nastartoval jsem, pustil naplno klimatizaci a vyjel pomalu z parkoviště.

 

The following two tabs change content below.
Původním povoláním jsem hudebník. Vystudoval jsem hru na klasickou kytaru na konzervatoři, absolvoval jsem dva roky na filosofické fakultě a bakaláře jsem dokončil na Universitě Jana Amose Komenského. Celý život pracuju v médiích, ve vzdělávání, v managementu a v oblasti bezpečnosti. Napsal jsme dvě knihy. V roce 2019 jsem byl parlamentem zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.